 |
 |
 |
 |
 |
|
|
   
|
SOLID SESSION 14/08/1999/REMIX VIK
TVYKS • MUZZY
Z celkových šesti a "regulérních" pěti Solid Session se tahle hořce čokoládová měla stát mou čtvrtou, kterou navštívím. S přítelkyní Šárkou jedu do Remixu potřetí. Zajímavé počty. Z čísel se snad hodí ještě dodat, že je právě něco po půl jedenácté, když vcházíme dovnitř. Jak už to bývá (konečně můžu tenhle výraz použít!), hraje se relativně tlumená muzika, takový decentní hauzík vhodný na to, aby odešli ti, kteří tuší čertovinu a přišli tací, kteří vědí (heheh)... Už vím, že na této Solid Session budou hrát pánové Muzzy (to je ten sympaťák s copánkem, ale bacha, není to Eda!), Tvyks (toho poznáte tak, že mixuje s pražským přízvukem :) a Vik (toho já vůbec neznám), zatím ale netuším, jak půjdou za sebou a ještě jedna věc mi vrtá v palici - co si zas ti lidičci vymysleli za dekorace? Po minulé party (Deep Diving), která byla laděná do modrozelena a odvážnější jedinci si na ní pohazovali nafukovacími vodními potvůrkami jsem získal pocit, že nic lepšího než visící čokoládky roztavené super atmosférou a pozvolna kapající na parket asi Family Circle nevymyslí, ale raději jsem tuhle představu zařadil někam mezi své další sny (být tak Kaixův šéf a ještě za to brát peníze, atd...) a uvažoval reálně. Nakonec - na plac už zbývá jen deset metrů. Vešli jsme do "sálu" a já se jal zkoumat dekorace. Pravda, čokoládky to nebyly, ale i tak byl prostor vyzdoben nezaměnitelným způsobem typickým pro místo, kde se má v příštích hodinách příjemně kalit. Od stropu dolů visely mimo jiné i gramofonové desky zabalené v alobalu (Vik patrně inovoval archív a veteš věnoval na dobročinné účely), takže se člověk mohl domnívat, že sahá na jednotlivě balené lázeňské oplatky. Všude plno lesklátek a cingrlátek, až se člověk diví, kde to nakradli. Stočil jsem pohled na velín (taky parádní slovo, no ne?) a spatřil Dje Muzzyho, kterak s nějakými kolegy řeší (snad) poslední organizační problémy, ale přitom se už dávno usmívá, pohodově mixuje a stejně jako už nejmíň tři čtvrtiny osazenstva i on čeká, kdy už se aparatura oknedlí a začne to naplno. Líbí se mi tu, ačkoliv jsem přece jenom trošičku zklamaný z těch nepřítomných čokoládek. Kakao zdarma u baru taky nemají. Ách jo... Nikdo nečeká dlouho a muzika začne opravdu valit tak, jak se sluší a patří na mejdánek. Překvapuje mě, že si Muzzy tak rychle získává první tanečníky, ne že bych mu nevěřil, ale takhle brzo po zesílení muziky tu prostě nikdo ještě netancoval. No co, říkám si, asi jsou už nadržení. Na place decentně paří v průměru deset patnáct lidí, Muzzy se soustřeďuje a hraje celkem úderné housky (housek - novotvar vzniklý spojením sousloví "houseový kousek"), takové - jak se říká - "diskošky", ale nikoliv hanlivě, prostě to sedne. Lidiček na place přibývá, my ale zatím sedíme nebo postáváme, sondujeme známé xichty a já zjišťuji, že organizátorům se podařilo získat si na Solid Sessions jakési "tvrdé jádro", tedy lidi, kteří jsou tu už po několikáté a většinou s novými tvářemi. Vracejí se, protože už vědí, že třeba ta dvojka tenkrát nebyla vychytaná náhodou, ale prostě založila pravidlo. Šárka je trochu unavená, ale několikrát mě sama od sebe ujišťuje: "Je to tu zase hezký." Už mi docela brnkají nohy (ne o sebe, ale o zem), Muzzy podle všeho vytahuje své největší kalibry a vyloženě tlačí lidi na parket, kde už je boží dopuštění. Decentní tanečníci se dost odvázali a stojící menšina si alespoň podupává jako já. Ptám se tedy galantně, zda si slečna půjde zatancovat, ale slečna mi s omluvným úsměvem odpoví, že ještě ne, že se musí vzpamatovat (stejně by mě zajímalo, kolik bab tenhle výraz používá). Jde na ní ale opravdu vidět, že ji časem parket vcucne a že do té chvíle zbývají už jen desítky minut. Tak aspoň vymýšlím kompromis a táhnu ji k velínu, aby se podívala, jak hraje opravdový DJ a ne nějaký PC šméčkař jako třeba já... Stojíme si takhle u pultíku a díváme se, jak tam Muzzy sází vály a já do Šárky hučím, na co teď šáhne, co posune, pošteluje, pohladí. Pozorovat Dje mi místy připadá jako sledovat soft porno. DJ se mucká s fošnama a s technikou a vzdechy lezou z repráků. Zvlášť u houseu se to dobře vnímá. Šárka sebou najednou s úsměvem cukne, když Muzzy po celkem vydařeném mixu sejme desku pomocí takové té typické frajeřinky s protočením a rychlým odstavením. Dost Muzzymu v tu chvíli závidím - tohle udělat s počítačem, tak hraju naposled. Otáčíme se k placu a vidíme, jak finišující nováček Solid Session dokázal své kvality, když je schopen předat hvězdě večera solidně nabitý parket. Ptám se známých, jak se jim Muzzyho práce líbí a všichni vesměs uznale pokyvují hlavami (a jsou mezi nimi i kapacity, třeba ten prďola, co kdysi učil Mazzyho mixovat). Taky jsem rád, že se Mazzymu Remixová premiéra vydařila a že jsem (seč mi to místo na parketu dovolilo) taky chvilku na jeho muziku popařil. A na scénu se vbatolí Tvyks. Atmosféru si předtím osahal tím, že se jako tajný agent inkognito zapojil mezi tancující lidi (i když jsem ho předtím někde u baru slyšel říkat "Tyvééé, mě ňák bolej nohy.") a nadto je zkušený rajcovač lidí až v daleké Praze. S obličejem vyjukaného králíčka začne dav na parketu profesionálně masírovat houskama, které jsou nečekaně, ale příjemně vytvrdlé (v rámci house, samozřejmě!) a na lidech je vidět, že se přišli bavit. A Tvyks, ač se opravdu nezdá, bavit umí! Pouští vyloženě legrační skladby, korekce nenechá ani na chviličku na pokoji a lidi se mu odměňují povykem, rukama ve vertikální poloze a hlavně tím, že se jim vůbec nechce z parketu. Po chvilce pan osvětlovač konečně hmátne na ten správný knoflík a kromě klasických světýlek a poblikávajícího strobáče nakopne i scanner (doufám, že se ta vobluda takhle jmenuje), který je oproti minulému Solid Session přemístěn tak, aby to pálil přímo do lidí. Jako na povel se do minuty objevují foťáky a lítají blesky. Maskuji se černými brýlemi a čepicí s logem Radia Jih, aby mě nikdo nepoznal a procházím si celý klub, abych vyzvěděl nejnovější drby. Nebylo mi ovšem přáno. Potkávám se totiž s maníkem, který mě strááááááááášně dlouho neviděl a přitom jsme stráááááááášně dlouho kámoši a musíme si toho moc a moc říct. Jdeme tedy na vzduch a já Šárku ponechávám dole svému osudu - sedící (málem) spící. S kámošem kecáme venku, hraní na party je domluvené, vracíme se tedy zpět a je slyšet a vidět, že pan Tvyks drží opratě pevně v rukou. Pořád ty jeho srandičky, pořád narvaný plac. Kdo ale vidět není, je Šárka. Dá mi pořádnou práci, než ji objevím, jak se zmítá na parketu. Říkám si moudře: "Ať se mládí vydovádí" a jdu si pomalu hledat volné místo u baru. Když v tom dostanu herdu do zad, to jak Tvyks vyjede šavli od další chuťovky. Z bedny slyším "...Superstar DJs - Here We Go!". Celkem hlasitě zakleju a směruju se zpět k parketu. Tohle mi neměl dělat! Mám žízeň, chci si sednout a von si pustí tohle!!! Vzápětí se prodírám k Šárce, která už tancuje o sto šest, usmívá se na celé kolo a snad je dokonce i ráda, že jsem se objevil. Ptám se, jestli to poznala, říká že ano, ale to jenom tuším, protože v tom randálu by ani důchodce nevydržel. My jsme ovšem mladí a perspektivní, proto se do toho dáváme naplno a přímo si lahodíme, jak nám bubínky v uších běhají maraton. Nechápu, kde na tom Tvyks byl, pustit ve druhé třetině houseového setu Chemical Brothers, ale je to natolik super a boží a brutálně nechutně nehorázné, že se prostě nedá odolat. Po tomhle následuje ještě pár ujetých věciček, ale to už my dva nevnímáme. Z parketu se obezřetně a pomaloučku přesouváme do pozadí (tam jak fudží ta klimatizace) a z pozadí ještě dál - ven z klubu. Loučím se chvatně a zkouším tvrdit, že se ještě vrátíme, ale sám vím, že to asi pravda nebude. A důvod? On totiž Tvyks neví, že pro nás dva (mě se Šárkou) jsou Chemical Brothers masivním afrodisiakem, takže nás vlastně nechtěně, ale přesto neurvale vypudil. Co jsme dělali potom, do toho vám nic není!!! Jména Tvyks, Muzzy, Solid Session a Remix ale u toho ještě rozhodně párkrát padla. Takže kluci fakt dík, měli by vás lisovat do modrých tabletek a prodávat bez předpisu, Viagra by neměla šanci. Jo a ještě něco - jak jsem psal o tom, že na Solid Session už chodí jakés takés jádro štamgastů - lidí, kteří si prostě tenhle mejdan oblíbili - chtěl jsem jenom něco dodat. Jsem hrdý na to, že patřím mezi ně! PeteR PeA (převzato z rave.cz) SOLID SESSION - HOT CHOCOLATE Tak tahle Solid Session byla z těch remixovaných asi nejlepší. Po 5 večerech v Remixu a 1 v Dražovicích se podařilo dotáhnout původní nápad do konečné podoby klubové párty, která si v Brně našla svou stálou "klientelu" a stala se synonymem zábavy s atmosférou domácího mejdanu. Nejen že se tu hrála tradičně výborná hudba, ale i organizace byla tentokrát "vychytaná". Nejčastější výtkou vůči téhle párty byl pro většinu fakt, že docházelo k mísení stálých návštěvníků Remixu (jako denního baru) a vykalených tanečníků, kteří v propoceném triku a v dobrém rozmaru naráželi na chodbě do postaviček z jiného světa - prudce elegantních a s tím správným deodorantem v podpaží. Vznikal z toho oboustranný pocit, že někdo tu nemá co dělat. Tentokrát se podařilo organizátorům tyhle dvě skupiny vyselektovat, takže v jedné části Remixu se tančilo a v druhé chlastalo. Dalším důvodem k radosti je i skutečnost, že skupina prudících občanů konečně pochopila, že na tuhle párty se chodí tancovat a ne se předvádět a balit holky za panáka. Pár ramenatých dřevorubců, které oblékla a obula firma Adidas, se tu sice mihlo, ale byli v jasné menšině. Díky Bohu za to. Je sice zajímavé sledovat jak si dva zasloužilí členové brněnské pobočky Cosa Nostry řeší pěkně po chlapsky (s trochou krve) osobní problémy ("Tahle holka je moje!"), ale ne na párty, prosím. Tentokrát jsem přišel do Remixu už kolem půlnoci a k mému překvapení akce šlapala na plné obrátky. Na schodech dolů hořely čajové svíčky, které dávají signál, že dnešní večer patří Solid Session. Taneční plac byl nabitý a prostor nad ním vyplnily zvednuté ruce. Ani jsem se nedivil. Za gramcema stál Tvyks a nekompromisními beaty diktoval tempo na place. Ti co slyšeli jeho čtvrteční set na Rádiu Jih, určitě ví o čem mluvím. Přestože tenhle DJ patří v povědomí taneční scény mezi ty "přemýšlivé", nestyděl se zahrát ty nejsprostší hitovky, když si to zábava žádala. Tohle je asi ten největší rozdíl mezi Pražskými a Brněnskými DJs. DJ Vik zabrousil do klidnějších vod, takže jsem přesunul část své pozornosti do uší, abych si vychutnal méně taneční, ale zvukově příjemné kousky. Ovšem nejpříjemnějším překvapením večera se stal DJ Muzzy. Věkově sice patří k nejmladší generaci Brněnských DJs, ale za gramcema stál už jako adolescent, takže vlastně patří mezi pionýry místní taneční scény. Ze všech Brněnských DJs hraje nejvíc pro lidi a několikrát jsem zažil, jak během dvou desek zaplnil prázdný klubový parket. Jeho house je hodně šlapavý a veselý (a kupodivu ne komerční), jako stvořený pro klubové akce. Mistr osobně mi ještě před sobotou sdělil, že Solid Session je jeho první akce která má zvuk a byl z toho lehce nervózní. Nakonec se ukázalo že zbytečně. Jeho první set nenápadně připravil půdu pro Tvykse a druhým (po Vikovi) to pak rozjel a překonal i Tvykse. I členové Family Circle byli příjemně překvapeni (jeden z členů se dokonce vyjádřil, že to byl pro něj objev roku) a počítají s Muzzym i na další akce. Velkou radost mám i já, protože právě Family Circle jsem neúnavně přesvědčoval o Muzzyho skrytých kvalitách a opět se ukázalo, že já a Pán Bůh máme vždycky pravdu. Už teď se těším a jsem zvědav, čím nás bude rozmazlovat Family Circle na své další akci. Kačer Donald (převzato z rave.cz) |
|